Tel: +420 724 002 637 | Email: zdenek.prachar@longfeng.cz

Pesticidy v čaji aneb trocha hysterie nikoho nezabije?

 

Kolem pesticidů v čaji se v poslední době rozpoutala hysterie, která by napovídala tomu, že jde o jeden z největších problémů a rizik pro zdraví obyvatel EU a ČR zejména. Jenže což tak na chvilku použít zdravý rozum a podívat se na svět nikoli očima „PíÁr“ článků SZPI, ale očima faktů a tvrdých dat.

  1. Sledovány jsou pouze čaje čínské. Nejde tu o problém zdravotní nezávadnosti, ale o problém obchodní války mezi EU a Čínou (stačí srovnat seznam všech sledovaných komodit na vstupu do EU)
  2. Neexistuje souhrnný limit pro obsah pesticidů – čaj s třeba 25 pesticidy v těsně podlimitním množství je tedy naprosto OK, i když obsahuje i o dva řády více pesticidů, než čaj, který testy neprojde kvůli těsně nadlimitnímu obsahu jednoho či dvou pesticidů
  3. EU normy pro obsah pesticidů v čaji jsou až řádově tvrdší (ano, až desetkrát přísnější) než EU normy pro obsah stejných pesticidů v mnoha druzích ovoce, zeleniny nebo obilí. Přitom:
  • Testy se dělají ze suchého listu, nikoli z nálevu
  • Neexistuje relevantní studie o tom, kolik pesticidů se skutečně z listu do nálevu dostává /edit: v komentářích jsem byl upozorněn na studii, která zkoumá rozpustnost pesticidů ve vodě a bylo by ji možno aplikovat s nějakou, asi dost velkou, mírou přesnosti i na čaj/
  1. EU normy jsou až o dva řády (ano, až stonásobně) přísnější, než normy platné mimo EU (např. v USA)
  2. V USA je nutno prokázat škodlivost látky, aby bylo možno ji zakázat či omezovat. V EU stačí, že existuje podezření, že by škodlivá mohla být. Kdo by se staral o důkazy, stačí pouhé podezření.
  3. Moderní generace pesticidů jsou bezpečné, škodlivé účinky se objevily v množstvích, které jsou v potravinách normálním způsobem naprosto (a tím myslím ani teoreticky) nedosažitelné. Právě tyto moderní generace pesticidů jsou nejčastějšími záchyty SZPI v čaji.
  4. Regulace pro užívání moderních generací pesticidů jsou v Číně v mnoha případech dokonce přísnější než třeba v USA (limit maximálního množství aplikovaného pesticidu na jednotku plochy či množství plodiny)
  5. No a nakonec trocha statistiky. Podívejme se na množství některých potravin s měkčími (až desetinásobně) normami pro obsah pesticidů (spotřeba na hlavu za rok 2017 v ČR):
  • Obilí a obiloviny: 144 kg
  • Ovoce: 82 kg
  • Zelenina: 88 kg
  • Čaj: 0,2 kg (pomiňme, že suchého listu, aniž by kdo tušil, kolik pesticidů se vůbec louhuje do nálevu)
  • Takže každý občan ČR průměrně spotřebuje 1570x více obilovin, zeleniny a ovoce, kde jsou normy až desetkrát měkčí a 200 gramů čaje (z toho kolik asi čínského a kolik se asi pesticidů opravdu vylouhuje do nálevu) je důvodem k takovéto hysterii? Jakože vážně?

A ještě jeden fakt k úvaze. Každý test na rezidua pesticidů na vstupu do EU stojí cca 12000,- Kč, které SZPI naúčtuje dovozci, ať je čaj (nebo jakákoli jiná kontrolovaná komodita) v pořádku, nebo ne. Vzhledem k tomu, že tato cena odpovídá (resp. spíše o cca 25% převyšuje) cenu služby v komerční EU certifikované laboratoři, je to pro SZPI a potažmo stát kšeft snů. Hodně by mne zajímalo, kolik takovýchto testů ročně udělají, kolik je zisk z této činnosti a jaké je procento záchytu.

Závěr nechť si každý čtenář učiní sám podle svého rozumu a svých preferencí. Nemám ve zvyku říkat ostatním, co si mají myslet, co mají dělat, nebo co je pro ně nejlepší. Jen až si nad svým salátem příště otevřete web a vyskočí na vás zpráva o záchytu čaje, měli byste vědět, že třeba právě v rajčatech jsou u některých pesticidů normy až 10x mírnější než u čaje. A že ten jedovatý čaj možná neobsahoval ani zdaleka tolik pesticidů, jako normám perfektně odpovídající rajče ve vašem salátu. A mimochodem – rajčat průměrný Čech spotřebuje více než 11 kg ročně (zatímco čaje 0,2 kg).

4 Comments

  1. jendag. on 9.1.2019 at 10:03

    Myšlenka na pesticidy mě od čínských čajů odrazovala. Nevěřil jsem kvalitě procesu zpracování apod. Raději jsem hledal chutě a aroma ve výběrové kávě a čaje jsem preferoval cejlonské nebo indický assam. Od nějaké doby můžu kávu raději jen s mlékem a už si ji tolik nevychutnám, tak jsem začal propátrávat jiné možnosti. Bylo to v čase, kdy už na Streamu DTest vysílal svá videa o hodnocení kvality produktů, což jsem s oblibou sledoval. Samozřejmě nechyběly testy na rezidua pesticidů, a to prakticky u všech potravin a výrobků, u kterých to dávalo smysl. Když jsem na to koukal, tak mi v mysli vyvstala otázka, co vlastně řeším? Zelenina a celkově potraviny z Evropy (a samozřejmě nejen z Evropy) obsahují zbytková množství pesticidů a fungicidů v různých množstvích běžně. Vzhledem k dle mého názoru nevalné úrovni našeho zemědělství se s pesticidy a podobnými látkami dokážete setkat i v přírodě. (Mám z kanceláře výhled na přilehlé pole obvykle s obilím, kde v průběhu roku probíhají postřiky. To je pro mě pochopitelné, ale co mě znepokojuje je, že se stříká běžně i za silného větru, což by se dle mého názoru nemělo dít.) Tedy u čínských čajů opravdu není co řešit. Kontrola je třeba, jakožto i u ostatních potravin, ale obavy opravdu nejsou na místě. Kdo chce nejčistší čaje, může volit jarní sběry a vysokohorské čaje. Z jara obvykle není třeba čajovníky pesticidy ve velké míře ošetřovat, protože škůdci se teprve probouzí a jejich vlny přichází až později během roku – zejména v létě. Na výskyt škůdců má také vliv nadmořská výška. Čím výše, tím jich bývá méně a opět není třeba rostliny ošetřovat. Bohužel je u nás málo prodejců čajů, kteří mají o jejich původu dostatečné nebo podrobné informace, a pouhé označení regionu není dostatečně směrodatné. Pokud vybíráte dle chuti, pak to tolik nevadí, ale když Vám prodejce dokáže sdělit o čaji dostatečné množství informací, je to dobrá vizitka a obvykle to znamená, že nabízí kvalitní produkty.
    Další aspekt, který nebyl součástí tématu článku, ale také mi vyvstal na mysli, je možný obsah těžkých kovů. Protože je Čína hodně industriální, možnost obsahu těžkých kovů mě také znepokojovala. Dle informací, které jsem nabyl, ani možný obsah těžkých kovů v čaji není něco, co by mělo vzbuzovat obavy. Pokud provádíte výluh z listů, dostává se do nálevu jejich minimální množství – což, když opět srovnáte čaj s běžnými potravinami, není markantní. Vyjímkou je matcha, u které konzumujete přímo celou rostlinu – tam bylo doporučeno opravdu dbát na kvalitu. Děkuji za článek, těším se na další 🙂 Zdraví Jan Garčár

    • kovlad on 24.10.2019 at 9:15

      ” jara obvykle není třeba čajovníky pesticidy ve velké míře ošetřovat, protože škůdci se teprve probouzí a jejich vlny přichází až později během roku – zejména v létě.”
      LOL, pán odborník asi nepostrehol, že pesticidy sa pouzivaju proti burine, proti škodcom-zmyzu su insekticidy.

      ODPOVĚĎ REDAKCE: Pesticidy jsou chemické prostředky, které se užívají k zamezení ztrát na kulturních rostlinách, zásobách potravin i krmiv. Podle biologické účinnosti se dělí na insekticidy, herbicidy, fungicidy, rodenticidy a další. Jinými slovy – i insekticidy jsou pesticidy a Vaše ironická reakce je krom formy, které bych se na našem webu rád vyhnul, i fakticky nesprávná.

  2. Anežka on 9.1.2019 at 17:10

    To je zajímavé a podnětné k zamyšlení… jen se mi k tomu chce dodat, že to, že neexistují studie na obsah pesticidů v nálevu čaje, neznamená, že se to neví 🙂 Existují totiž studie, které dokazují rozpustnost pesticidů ve vodě, např. už při 20°C, tzn. jakmile jej objeví v suchém listu/v suchém rajčeti/v suchém obilí, můžou i vědět, které z nich jsou schopné se dostat i do nálevu … https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S014765131831354X?via%3Dihub

    redakční edit: Moc děkuji za upozornění – správná formulace v článku pak měla spíše být, že normy by měly být vztaženy k míře rozpustnosti v nálevu a nikoli fixně k mnžství rezidua v suchém listu (např. pokud se do nálevu rozpustí 50%, měla by norma být množství rezidua v suchém listu násobeno dvěma)

  3. kovlad on 24.10.2019 at 9:11

    “Závěr nechť si každý čtenář učiní sám podle svého rozumu a svých preferencí.”
    Nuž môj záver je taky, že tento článok napisal obchodník s čajom, ktorý sa živí predajom čínskeho čaju. Pesticídova afera čínskych čajov ho existenčne ohrozuje, tak je logické, že ju bude na svojom blogu bagatelizovať a zlahčovať.

    ODPOVĚĎ REDAKCE: děkujeme za Váš názor, ale smyslem textu není nic bagatelizovat ani zastírat. Jen upozornit na to, že normy na pesticidy nesjou stejné pro všechny potraviny a u čajů (ale třeba i koření atd) jsou tyto normy daleko přísnější, než pro potraviny typu ovoce, zeleniny, luštěnin a obilovin. Což z hlediska zdravého rozumu a když už ne z něj, tak z hlediska podílu těchto potravin na spotřebním koši zcela jistě, nedává absolutně žádný smysl a tudíž žádná reálná aféra neexistuje. Jen iracionální strašení.

Přidat komentář





0